Dobrý den, milé dámy a pánové,

Dnes se podíváme na oblast krásy. A hned se nabízí otázka, co to je krása? Krása má mnoho podob, všude se o ní píše např. zvuky, hudba, tanec, barvy, umění, vůně, příroda, květiny, ale i prožitky, pocity, emoce, dýchá na nás ze všech stran. Ve všem najdeme propojení s krásou, jen otevřít oči, srdce a za sebe bych řekla „Vítejte ve světě, kde nevidíme jen očima .“

Já dnes vytáhnu na světlo jednu část a tou je nepřijatá krása uvnitř nás.

Sama jsem tímto procházela velmi bolestně, podrobně, po maličkých krůčcích a dnes je mou vášní provádět ženy tímto krásným procesem, ZNOVUZROZENÍM SE. Vše co zde popíšu je buď přímo můj prožitek, nebo mých klientek.

Není se vůbec za co stydět, protože stud za sebe je naše nepřijetí a důležitý krok k přijetí se. Výborné a velmi důležité je uvědomit si, že něco vyplouvá na povrch a dát danému procesu prostor. Vnímat svoje tělo, emoce, pocity i myšlenky.

Život se děje a nedá se přeskakovat procesy. Když něco vylézá na povrch, chce to být vyneseno na světlo, pochopeno a je to právě na řadě. Situace volá po léčení. Být k sobě citlivá, znamená cítit, co se uvnitř děje, naučit se vnímat svůj vnitřní klid, ticho a pak ucítíme vnitřní proces změn, narovnání, transformace, tak jak si to sami pojmenujeme.

Vše se začíná tvořit, když jsme v bříšku naší maminky. Po celou dobu si nabíráme energii našich předků, všechny pocity a emoce, které maminka prožívá během našeho vývoje.

To asi už většina z vás ví, ale píšu to zde, aby to dávalo celé smysl. Každý z nás dostává, či si vybírá rodiče, které potřebuje. Když se na život podíváme zpětně, vidíme souvislosti a proces vývoje. V průběhu je nevíme a všichni vědět chceme…. Hledáme a snažíme se porozumět a znát odpovědi na mnoho otázek, které nám jsou skryty. Bez nich by nebyl ovšem proces plně prožit. Jednou mi jedna žena řekla, tady je muž a je to tvůj dvojplamen. „Změn celý svůj život a plň úkol duše.“ Vykulila jsem oči a říkám, prosím???? Nikoho jsem nehledala, změnu jsem pociťovala v oblasti kariéry.

Často chceme znát co dál. Řeknu vám, že zde jsem si uvědomila, jak by byl život nudný. Kde je hra, dětský prožitek, zkoumání, vztahy mezi lidmi, vývoj. Cítila jsem jen povinnost a stojatou energii, konec svobody, ten muž nebyl můj typ, nic tam neproudilo. Moje srdce křičelo NEEE.

POUTA K ŽIVOTU NEPATŘÍ.

Cítit srdcem a jít do vnitřní pravdy. Venku žádnou pravdu nenajdeme a pokud ano, stejně ji nedokážeme žít, protože ji uvnitř necítíme. Máme jiné vyzařování a přitahujeme jiné prožitky.

Jsou to prožitky, které jsme si převzali v bříšku maminky a v průběhu života, nežijeme svůj potenciál. Mnohokrát jsou to např. i neprožité touhy, bolesti a zklamání. V děloze dítě spočívá v něžné náruči vesmírné láskyplnosti i přesto, že se tam dějí tyto procesy. Zcela vyjímečně matka ke svému rodícímu se dítěti necítí stejnou bezpodmínečnou lásku. Tento pocit hledáme vždy, když se dotkneme nějakého zranění uvnitř nás.

A nyní se posuneme do ŽENSTVÍ, nepřijaté krásy, ženství, nepřijetí sebe, které si v sobě všechny neseme. Dokud se uvnitř nepoložíme tak hluboko a nedotkneme se této bolesti, nepocítíme prožitek strachu, nepřijetí, odporu atd., kterému se podíváme do očí, nedokážeme porozumět sami sobě v čistotě, ve své esenci, kterou jsme. Život má mnoho vrstev, každá má svůj přirozený vývoj a je potřeba se nebránit, nepotlačovat, nezakazovat si. Naopak dovolit si jít i do nejbolestivějších prožitků, spustit se do studnice a padat volným pádem je osvobozující, uvolňující a najdeme tam velmi silné propojení sami sebou.

Máme o sobě mnoho představ, kdo jsme a snažíme žít svůj život, udržujeme ho v mezích rovnováhy. Myslíme si, že je to rovnováha, jsme ulítané, nic nestíháme. Jsme rády, když si na sebe najdeme chvilku času. Děti, vnoučata, povinnosti.

A zde říkám STOP.

Vyživit svůj strom a začít u sebe. Pak mohu předat moudrost a bohatství, které se ve mně skrývá. Opravdovost, jistota v sebe, umět říkat ne. Volnost a svoboda. Síla ženy. Plynutí. Vlnění.

Přicházíme do nové doby, která se před námi otvírá. Ukotvit se v sobě, ve svém fyzickém těle, ve své síle. Předat ze sebe vše, co v nás je, poznat kým opravdu jsem.

Esence ženství, jedinečnosti, kterou nemá nikdo jiný a nikdo jiný nás nemůže zastoupit. Cítíte tu hodnotu? Originalitu?

NIC Z VENKU NÁS DLOUHODOBĚ ŠŤASTNÉ NEUDĚLÁ. Ta doba už je pryč. Dokud se nedotkneme sami sebe, prožíváme radost a štěstí, kterým dotujeme hlad uvnitř nás, je závislé na něčem, či někom. A přesně tohle vede ke ZTRÁTĚ OSOBNÍ SVOBODY,KTERÁ V NÁS VYTVOŘÍ ZRANĚNÍ ZÁVISLOSTI. Buď se do ní vrhneme sami (postavíme si iluzi života na něčem), nebo se udržujeme v místě, kde je “ jistota“ a přestaneme žít. Vnitřně žít a hledáme ty radosti ve všem kolem nás. Jsme prázdné, hladové, bez naplnění, smyslu života. Kde jinde ho najít, než v materiálním světě???? Známe často jen tuto cestu a pak vyplouvají na povrch pocity nedostatečnosti a nehodnoty v sebe. Vnitřní oheň a vášeň se vytratí a hledáme záchranu bud v antidepresivech, či nákupních centrech…

Vidím mnoho žen krásně nalíčených, ustrojených , splňujících představu o sobě i představy mnoha mužů( jak má žena vypadat). Ovšem je to pouhý obal velkých bolestí, které skrýváme sami před sebou(často nevědomě), ale i druhými.

Poznat svoji esenci, svou přirozenost, opravdovost je základ. Dokud ji neucítíme uvnitř sebe, nikdo ji nemůže spatřit.

Já mám esenci RŮŽE. Každá nějakou máme a dokud ji neprocítíme uvnitř sebe, nesetřeseme ze sebe všechnu zátěž, neprojdeme všemi prožitky, nepoznáme, co není naše a žijeme to, nemůžeme poznat svoji opravdovost.

Krása je cítit. Krása se nedá hrát. Ona pak právě vypadá jako hraná a falešná. Není přirozená. Jistě znáte mnoho takových žen.

Je velký rozdíl mít plné skříně oblečení na sebe, nebo ho vnímat, jako doplněk pro sebe.

Sladit vnitřní krásu s vnější je harmonie- opravdovost, kterou nám druzí uvěří. Která souzní, tohle je rovnováha, vyzařování své ženské ESENCE.

Jsem tvůrkyní oděvů, sladěním vaší vnitřní a vnější krásy. Miluji najít harmonii vašeho šatníku s vaší esencí ženy. Celkové vaší jedinečnosti, svobody, lehkosti, radosti.

Udělat šatník bez procesu vnitřní proměny, procesu změn je minulost, je to buď nuda, nebo hra.

Objevit a najít sám sebe v celkové kráse je jako VELKÝ A HLUBOKÝ NÁDECH SVĚŽÍHO VZDUCHU, OTEVŘENÍ SRDCE A PROCÍTĚNÍ SE DO KAŽDÉ BUŇKY VAŠEHO TĚLA.